Okružní plavby se staly masovou záležitostí, a to i díky rostocké lodní společnosti Aida Cruises. Počty pasažérů neustále rostou. Zároveň však na celé odvětví tlačí nové ekologické a regulační předpisy.

Zdroj: dpa (7. 6. 2026)

„Aida“ měla v průběhu let mnoho přezvinků: klubová loď, loď snů i luxusní parník.Společnost Aida Cruises sice nyní slaví své 30. jubileum, historie této cestovní kanceláře a lodní společnosti se však nezačala psát až v roce 1996. Její kořeny sahají mnohem hlouběji, až do dob bývalé NDR. Rostocká společnost si přesto letošní rok masivně připomíná a spouští velké reklamní kampaně. Právě před 30 lety byla totiž pokřtěna loď „Aida“, která značku proslavila. Je považována za vůbec první německou „klubovou loď“ – a od základu změnila celá pravidla hry.Analytik a expert na výzkum okružních plaveb Alexis Papathanassis z Vysoké školy v Bremerhavenu vzpomíná, že tehdy mnozí pochybovali o tom, zda se koncept klubové dovolené na moři vůbec ujme. „Animátoři a organizovaná zábava na lodi, kdo by o to stál?“ říkalo se tehdy. Předchůdce dnešní Aidy byl ale v Německu první, kdo na tuto kartu vsadil: „Byl to odvážný krok,“ dodává Papathanassis.

Demokratizace námořních plaveb

Podle Papathanassise byly okružní plavby v Německu před nástupem Aidy drahé, elitářské a orientované primárně na starší klientelu. Legendární loď s charakteristickými rty namalovanými na přídi přispěla k procesu, který expert nazývá „demokratizací okružních plaveb“. Z kdysi exkluzivní kratochvíle pro vyvolené se stal masový byznys (ve Spojených státech tento vývoj proběhl o něco dříve než v Německu).Tuto proměnu německého trhu jasně ilustrují čísla. Během pouhých dvaceti let stoupl počet pasažérů, kteří vyrazili na okružní plavbu z Německa, z necelých 200 000 na více než 1,5 milionu. V loňském roce byl dokonce zaznamenán absolutní rekord.

Od státního podniku NDR k lídrovi trhu

Historie společnosti Aida Cruises sahá až k Deutsche Seereederei, což byl státní námořní podnik v NDR. Ten provozoval obchodní lodě a později i plavidla pro rekreaci pracujících. Po pádu berlínské zdi privatizoval podnik státní úřad Treuhandanstalt a prodal jej hamburským obchodníkům.Loď „Aida“, pokřtěná před 30 lety, formovala německý trh hlavně tím, že dokázala oslovit úplně nové cílové skupiny. Publikum bylo výrazně mladší, než bylo zvykem. „Pouze každý šestý host na Aidě už někdy předtím absolvoval plavbu po moři,“ psal týdeník Die Zeit v roce 1997. Loď však tehdy nebývala neustále vyprodaná a podle dobových zpráv generovala ztráty. Na nějakou dobu dokonce skončila v cizích rukou.Dnešní společnost Aida Cruises v moderní podobě vznikla v roce 1999 jako společný podnik britské lodní společnosti P&O a německé Arkona Touristik. V roce 2003 pak největší světový křižovatkový koncern, americký Carnival, koupil společnost P&O (která držela většinu), a tím ovládl i Aida Cruises.

Ostrý boj o masový trh

Po převzetí koncernem Carnival zažívala Aida Cruises nepřetržitý růst. Dnes je z hlediska počtu pasažérů jedničkou na německém trhu, před hamburskou Tui Cruises a mnichovskou MSC Cruises. V loňském roce Aida Cruises napočítala 1,5 milionu pasažérů, Tui Cruises se dostala zhruba na o něco více než polovinu tohoto čísla. Společnost MSC Cruises jako soukromá firma přesná čísla pro německý trh nezveřejňuje.Domácí trh s okružními plavbami sice působí velmi německy, organizačně je však zcela mezinárodní:

  • Aida Cruises patří pod americký Carnival a v rámci koncernu spadá pod italskou dceřinou společnost Costa – proto její lodě plují pod italskou vlajkou.
  • Tui Cruises je společný podnik německého koncernu Tui a amerického operátora Royal Caribbean.
  • MSC Cruises patří švýcarské kontejnerové rejdařské společnosti MSC.

Tato internacionalizace je dobře patrná i na vlajkách, pod kterými lodě plují. Využívání zahraničních registrací je v oboru naprostou normou. Podle Spolkového úřadu pro námořní plavbu a hydrografii (BSH) dnes nepluje pod německou vlajkou (která je považována za finančně velmi nákladnou) ani jedna jediná velká námořní křižovatková loď.

Rejdaři masivně rozšiřují své flotily

Profesor Papathanassis nevidí na německém trhu žádné známky toho, že by měl růst skončit. Motor tohoto vývoje vidí v samotných společnostech. Ty nejprve objednají nové, obří lodě a následně dělají vše pro to, aby je zaplnily. Nové zákazníky lákají například na speciální tematické plavby (např. hudební či kulinářské).Experta neznepokojil ani nedávný tragický výskyt hantaviru na palubě křižníku „Hondius“; nepovažuje to za zásadní hrozbu pro celé odvětví. Pravděpodobnost, že člověk na okružní plavbě takto onemocní, je podle něj statisticky velmi nízká.V příštích letech dorazí na německý trh další plavidla:

  • Flotila Aida Cruises se má do začátku roku 2032 rozrůst ze současných 11 na 13 lodí.
  • Tui Cruises má aktuálně v provozu 8 lodí a do konce roku 2032 plánuje přidat další tři.
  • MSC Cruises má sice v německých přístavech stabilně umístěné jen 3 ze svých 23 lodí, jak se ale bude jejich kapacita v Německu dál vyvíjet, firma neupřesnila.

Sázka na rozšiřování flotil je logická. Lodě koncernu Carnival byly v roce 2025 stoprocentně vytížené (přesná čísla pro samotnou Aidu sice chybí, ale trend je jasný). Vytíženost flotily Tui Cruises dosahovala dokonce 99 procent.Když expanduje několik firem najednou, hrozí riziko nadbytečné kapacity, což v námořní dopravě obvykle vede k drtivému cenovému propadu. Papathanassis to však u křižníků nepředpokládá. Důvodem je fakt, že tyto obří plovoucí hotely dokáže postavit jen několik málo specializovaných loděnic na světě. Tou nejznámější v Německu je Meyer Werft v dolnosaském Papenburgu. Koncem loňského roku bylo oznámeno, že si u ní společnost MSC Cruises nechá postavit čtyři až šest nových lodí.

Pravidla hry přísní. Ustojí to peněženky zákazníků?

To, jakým směrem se bude byznys vyvíjet, ale nezávisí jen na marketingu a poptávce. Do hry stále ostřeji vstupuje regulace. Negativní dopady obřích lodí na klima a životní prostředí jsou detailně zmapované. Mezinárodní rada pro čistou dopravu (ICCT) nedávno vydala studii, podle které je týdenní okružní plavba pro klima prokazatelně škodlivější než cesta letadlem kombinovaná s pobytem v hotelu.Evropská unie proto utahuje šrouby. Námořní doprava byla od roku 2024 zahrnuta do systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), což rejdaře stojí nemalé peníze. Další unijní legislativa platná od roku 2025 finančně znevýhodňuje paliva s vysokou emisní stopou a od roku 2030 navíc lodím nařídí povinné využívání pobřežních přípojek elektřiny (landstrom) v klíčových evropských přístavech, aby v nich neběžely dieselové generátory.Zásadní otázkou pro nejbližší roky zůstává, do jaké míry budou lodní společnosti nuceny přenést tyto zvýšené náklady do cen letenek a zda budou zákazníci ochotni platit víc. Podle Papathanassise je totiž vedle pohodlí a předvídatelnosti nákladů právě skvělý poměr ceny a výkonu tím hlavním důvodem, proč miliony Evropanů na dovolenou na moři vůbec vyrážejí.