Výletní lodě: Jak velká je jejich zátěž pro životní prostředí?

Okružní plavby jsou stále populárnější. Jen z Německa vyrazí na moře přibližně 3,8 milionu lidí ročně a celé odvětví očekává, že tato čísla dál porostou. Pro životní prostředí to však znamená obrovskou zátěž.

Zdroj: ndr.de / Stav k: 1. 6. 2026

Většina poskytovatelů okružních plaveb na trhu podle údajů Německého svazu pro ochranu přírody (NABU) stále používá jako palivo klimaticky škodlivý těžký topný olej, který při spalování uvolňuje značné množství škodlivých látek. Aktuální studie – mimo jiné od evropské střešní organizace Transport & Environment – ukazují, že výletní lodě jsou zodpovědné za významný podíl emisí oxidů síry v pobřežních oblastech.

Znečištění ovzduší z lodí přispívá ke vzniku nemocí

Oxidy síry (SOx) přispívají ke vzniku kyselých dešťů a u lidí žijících v pobřežních oblastech mohou způsobovat onemocnění dýchacích cest. Lodní motory zároveň uvolňují oxidy dusíku (NOx), které podle zpráv organizace Deutsche Umwelthilfe nejen zhoršují kvalitu ovzduší, ale také podporují tvorbu zdraví škodlivého přízemního ozonu.Oxid dusičitý může vést ke zdravotním problémům, jako je astma, dýchací potíže, chronický kašel či cukrovka 2. typu, a také podporuje rozvoj alergií. V oblastech s vysokým zatížením oxidem dusičitým je navíc prokázán nárůst srdečních i cévních onemocnění a vyšší úmrtnost.

Klimatická zátěž v podobě CO2 a metanu

Průmysl okružních plaveb je významným původcem emisí skleníkových plynů, které pohánějí klimatické změny. Podle studie neziskové organizace International Council on Clean Transportation (ICCT) zatěžují tyto plavby klima 250 gramy emisí CO2 na jednoho pasažéra a ujetý kilometr, což je výrazně více než v případě krátkých i dálkových letů.Rejdaři sice stále častěji sázejí na lodě s pohonem na zkapalněný zemní plyn (LNG), které sice vypouštějí méně zdraví škodlivých látek, ale v časovém horizontu 20 let mohou jejich emise působit až 80krát škodlivěji na klima než samotné CO2. Důvodem je nespálený metan, který při provozu uniká do atmosféry.Ekologická sdružení jako NABU kritizují, že odvětví okružních plaveb zatím příliš málo investuje do skutečně udržitelných paliv – takzvaných e-paliv (obnovitelných paliv nebiologického původu / RFNBO). Lodě s pohonem na téměř CO2-neutrální methanol jsou podle NABU zatím naprostou výjimkou.

Pobřežní elektřina pro ochranu klimatu a čistý vzduch v přístavech

Mnoho lodních společností však dělá pokroky v využívání tzv. landstromu (pobřežní elektřiny) v přístavech. Němečtí rejdaři, jako jsou AIDA nebo TUI Cruises, již většinu svých lodí dovybavili potřebnou technologií a nově stavěná plavidla se přípojkou pro pobřežní elektřinu osazují automaticky.Lodě tak mohou během kotvení v přístavu zcela vypnout dieselové motory a odebírat elektřinu přímo z pevninské energetické sítě. To má dvě zásadní výhody:

• V přístavech vzniká výrazně méně hluku a znečištění ovzduší.
• Výrazně klesají emise CO2 – zejména pokud odebíraná elektřina pochází z obnovitelných zdrojů.

Moderní hybridní nebo elektrické lodě dokážou v omezené míře tuto energii ukládat do velkých bateriových systémů a využívat ji pak i během samotné plavby.V přístavech Evropské unie bude využívání pobřežní elektřiny povinné od roku 2030. Dosud je však potřebnou technikou vybavena jen menšina evropských přístavních měst. Německo je v tomto směru považováno za průkopníka: klíčová přístavní města jako Hamburk, Kiel a Rostock-Warnemünde již přípojkami disponují a další přístavy, například Bremerhaven, je aktuálně budují.